Krásu masivního dřeva nelze ničím napodobit, ani sebelépe vytvořeným laminátovým dekorem nebo dýhou. Kromě pevnosti a robustnosti celé konstrukce vede dřevo právě po stránce estetické, lze jej výborně sladit s většinou typů interiérů, o čemž se lze přesvědčit zejména na některých zámcích, v muzeích, galeriích, divadlech a dalších historických objektech, kde dřevo vytváří osobitý ráz celého prostředí.
Přírodní materiály mají zelenou – někteří pamětníci z řad seniorů a možná i těch mladších pamětníků středního věku si možná vybaví 70. léta minulého století, jak se lidé houfně zbavovali přírodních materiálů – keramiky, porcelánu a dřeva a nahrazovali je plasty. Ano, byla to doslova plastová horečka, v domácnostech se na dlouhou dobu usídlily polypropylenové talíře, sklenky, hrnky, podnosy, dokonce i dekorativní předměty se vyráběly z plastu.
Tento trend naštěstí brzy skončil a zvláště dnes přetrvává snaha naopak plasty zatlačit do pozadí, neboť nás válcují na každém kroku. Proto se také častěji rozhodujeme o pořízení nábytku z masivního dřeva, na rozdíl od toho z dřevotřísky, která zavání (doslova i obrazně) syntetickou pryskyřicí a výpary s obsahem formaldehydu. Kromě zdravotních aspektů zde má rozhodující vliv i vzhled výrobků. Dřevo je zkrátka nepřekonatelné, jeho jedinečná struktura, barva, letokruhy a nezaměnitelná vůně vás pohladí na duši.
Montáž a demontáž versus životnost – většina nábytku se dodává jako stavebnice, to je celkem pochopitelné kvůli omezeným skladovým prostorám výrobců i prodejců. Každá demontáž a opětovná montáž, např. při stěhování či přemísťování nábytku napříč místnostmi a jednotlivými patry v domě však znamená jistý zásah do stability nosné konstrukce. U postele z masivu 200 x 200 se to v podstatě neprojeví, ovšem u dřevotřísky poměrně výrazně. Stává se, že po třetím takovém montážním cyklu se spoje rozviklají, nejsou již natolik pevné, aby byl výrobek bezpečný, a ten pak končí na smetišti.